Klatovský archiv oslavil 25 let od otevření nového objektu
Nový objekt archivu v Klatovech byl slavnostně otevřen v březnu 1997. Na 6. březen 2022 tak připadlo výročí 25 let od slavnostního otevření nového objektu klatovského okresního archivu. Tento příspěvek se pokusí ve stručnosti přiblížit, co datu 6. března 1997 v archivu předcházelo.
Před otevřením nového objektu
Síť okresních archivů v Československé republice byla vytvořena na základě první legislativní úpravy oblasti archivnictví – vládního nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví. Změny do struktury archivů pak přinesl zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. V českých zemích byl počet státních archivů (tj. krajských) snížen z 13 na 7 a došlo k reorganizaci sítě okresních archivů (jakožto archivů národních výborů). Od 1. července 1960 byl Okresní archiv v Horažďovicích spolu s Okresním archivem v Sušici administrativně spojen s Okresním archivem v Klatovech jako jeho pracoviště. V letech šedesátých přetrvávala roztříštěnost archivu na tři pracoviště i jejich neutěšená prostorová tíseň. Teprve v letech 1966–1972 realizoval Okresní národní výbor (dále jen ONV) Klatovy stavební úpravy klatovské synagogy z roku 1876 pro potřeby okresního archivu a od roku 1967 byla část archiválií ukládána v prostorách zdevastovaného zámku v Obytcích. V roce 1972 konečně mohla být realizována 1. etapa svozu archiválií z bývalého horažďovického i sušického pracoviště a z bývalého klatovského městského archivu, na jaře 1976 byl archivu na přemísťování archiválií přidělen ojetý Trabant. Prostorová situace archivu začala být výhledově zcela nedostatečná, a tak byly jako archivní depozitáře zvažovány budovy zrušených škol, ale třeba i budova hostince se sálem v Dolanech, ovšem bez pozitivních výsledků.
Nedostatek ukládací plochy a nevhodné podmínky
V 80. letech se již natvrdo projevoval nedostatek volné ukládací plochy v depozitářích archivu i jejich rychle se zhoršující fyzický stav. V budově archivu v Klatovech, třída Československé lidové armády čp. 178/III, díky nedostatečné izolaci v přízemních depozitářích vlhkem opadávala omítka, do patra zatékalo špatně provedenou střechou. Prostory depozitáře na zámku v Obytcích byly promořeny plísněmi, archiválie byly rozhazovány z regálů po zemi místními vandaly, kteří se do objektu průběžně vloupávali, na archiváliích se válely myši v různém stádiu rozkladu a na kartonech v horních patrech regálů si stavělo hnízda ptactvo, které se dovnitř dostávalo vymlácenými okny; stálá všestranná snaha archivářů o zlepšení stavu byla jak boj s větrnými mlýny. Z výzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha realizovaného v archivu počátkem roku 1985 vyplynulo, že se v archivu vyskytuje přibližně 40 druhů plísní přímo ohrožujících zdraví i život archivářů. K tomu zbývá dodat, že klatovská budova archivu byla nejen podmáčena, ale i natolik přetížena archiváliemi, že kdykoli hrozilo zřícení některé její části. Zhruba od poloviny 80. let nebyl archiv opět schopen přebírat žádné přírůstky, písemnosti označené jako archiválie zůstávaly u původců a jimi byly mnohdy po čase likvidovány. Okresní archiv živořil na okraji zájmu svého zřizovatele – ONV Klatovy, čemuž odpovídaly pracovní i platové podmínky archivářů.
Rok 1994 – blýskání na lepší časy
Oproti mnohým porevolučním plánům nedochází počátkem 90. let k žádným podstatným úpravám synagogy (zvažovanou přístavbu zamítli památkáři) ani prostor v obyteckém zámku, a to i s ohledem na skutečnost, že oba objekty byly v průběhu restitucí vráceny původním majitelům. Na lepší časy se archivu začalo blýskat dne 1. ledna 1994, kdy Okresní úřad v Klatovech získal objekt zrušených vojenských kasáren na Plánické ulici (vojenský útvar 1735 Klatovy), a mohl tak přistoupit řešením situace okresního archivu ke splnění úkolu uloženého v usnesení vlády České republiky ze dne 27. května 1992 č. 385, k rámcové koncepci řešení prostorových a technických problémů státních archivů a archivů měst na území České republiky.
Zahájena demolice a stavba za více než 17 milionů korun
Po zpracování předprojektové i projektové dokumentace byla na podzim 1995 zahájena po demolici bývalého vojenského kina z roku 1945 výstavba nového archivního depozitáře a adaptace sousední budovy z roku 1938 (důstojnické „kasino“) pro správní provoz archivu. Stavba (včetně propojení obou budov) trvala firmě Zasepi – Picka Stříbro jeden rok, náklady včetně klimatizace v depozitáři a vnitřního vybavení činily 17 milionů 160 tisíc korun.
Mravenčí práce archivářů při stěhování
Na podzim 1996 se pracovníci archivu aktivně podíleli na vlastním stěhování 2000 bm archiválií jak organizačně, tak manuálně – přípravou archivu na stěhování, taháním beden s archiváliemi, řazením, označováním a ukládáním archiválií do předem určených polic, čímž bylo zajištěno řádné a přehledné uložení archiválií v novém archivu. Přestěhováno bylo vlastními silami archivářů po nutném očistění a znovunakartonování a po ošetření Lastanoxem též zhruba 500 bm archivního materiálu z obyteckého depozitáře.
Slavnostní otevření
Slavnostní otevření archivu dne 6. března 1997 završilo letité úsilí o zajištění bezpečného a kvalitního uložení archiválií z klatovského okresu i o zlepšení pracovních podmínek archivářů a zahájilo novou etapu života klatovského archivu.
Pavel Havlovič, Státní okresní archiv Klatovy
